Nové IT pozice +420 734 742 619

Jaký zvolit pracovní poměr

Pracovní poměr je vhodný ve chvíli, kdy zaměstnavatel hledá pomoc na dlouhodobou a soustavnou práci. Zaměstnanci s pracovním poměrem tvoří jádro celé firmy. Pracovní poměr dělíme na plný úvazek (40 hodin týdně) a zkrácený úvazek (pod 40 hodin týdně). Pracovní poměr se uzavírá se zaměstnancem na dobu určitou nebo neurčitou. Na dobu určitou může smlouva trvat maximálně 3 roky a může být prodloužena maximálně dvakrát. Poté se musí zaměstnanci nabídnout smlouva na dobu neurčitou, nebo ukončit spolupráci. Pracovní poměr vzniká podpisem pracovní smlouvy, která musí obsahovat minimálně tyto náležitosti: druh vykonávané práce, místo výkonu práce a den nástupu do práce.

A jaké jsou výhody? Za odvedenou práci Vám podle zákoníku práce bude vyplacena mzda. Máte nárok minimálně na 20 dní placené dovolené, na maximálně 12hodinovou pracovní dobu a zaměstnavatel s Vámi může ukončit pracovní poměr jen ze zákonem stanovených důvodů, z nichž vyplývá odstupné apod. Máte nárok na benefity, které zaměstnavatel nabízí i na příplatky a odměny. Sociální a zdravotní dávky ze mzdy odvádí zaměstnavatel a při nemoci je vám jako zaměstnanci od 4. dne zaměstnavatelem vyplácena náhrada mzdy a od 15. dne máte nárok na nemocenskou. Zaměstnanci mají obecně vyšší důchody i podporu v nezaměstnanosti než živnostníci díky rozdílnému způsobu výpočtu dávek. Další jistotou pro vás jako zaměstnance může být i to, že za Vás firma podává daňové přiznání. V roli zaměstnance máte nárok na placenou mateřskou dovolenou a také na ošetřovné, pokud je dítě nebo blízký člen rodiny nemocný. Jako zaměstnanci Vám stačí mít za sebou zkušební dobu, ideálně mít i smlouvu na dobu neurčitou, a vzít si půjčku nebo hypotéku nebude problém.

Zaměstnanec, který má již zažité pracovní procesy a tzv. know-how, je vždy pro firmu přínosnější než střídající se brigádníci. Na druhou stranu oproti jiným typům smluv představuje zaměstnanec větší náklady pro zaměstnavatele z důvodu odvádění části zdravotního a sociálního pojištění. Pokud se zaměstnanec neosvědčí, lze ho propustit během tříměsíční zkušební doby nebo kdykoliv později s výpovědní lhůtou 2 měsíce.

OSVČ
V první řadě je nutné si vyřídit živnostenské oprávnění na živnostenském úřadu, který přidělí živnostníkovi IČ (identifikační číslo), pod kterým lze každého živnostníka vyhledat v živnostenském rejstříku.

Podnikatelé mohou s OSVČ legálně spolupracovat formou tzv. outsourcingu. Pokud například firma nebo podnikatel vyčlení některé činnosti a svěří je OSVČ nebo jiné firmě, je to právně v pořádku. Typicky si tímto způsobem podnikatelé najímají například externí účetní, IT správce, grafiky a další. Za externího živnostníka nikdy neplatíte sociální, zdravotní pojištění a daně. Je jim pouze vyplacena odměna za práci, kterou si sami nastaví. V tomto případě se nepodepisuje pracovní smlouva, ale spolupráci lze právně ošetřit například smlouvou o dílo.
Outsourcing znamená, že OSVČ pracuje samostatně a není nikým řízený. Vykonává činnost pod vlastním jménem, pracuje na vlastní odpovědnost a v neposlední řadě má také další klienty.
Jako OSVČ nemáte v podstatě žádné jistoty, pokud nepracujete pro jednu firmu, což není legální a takováto forma spolupráce se nazývá švarcsystém. Jako živnostníci byste neměli mít pouze jednoho klienta, ale svoji specializaci a služby prodáváte více firmám. V případě, že vám firma nezaplatí za odvedenou práci, máte jako OSVČ menší možnosti, jak své peníze vymoct. Zaměstnanec má v tomto případě ze zákona větší ochranu než živnostník. Nárok na placenou dovolenou ze zákona nemáte, délku pracovní doby Vám nikdo nereguluje, ale smlouvu s Vámi může společnost kdykoliv vypovědět bez nároku na odstupné, pokud se nedohodnete jinak ve smlouvě.

Benefity, příplatky a další odměny se Vás netýkají. Co se týče daňového přiznání, živnostníci si musí veškerou agendu vést sami a neplatí pro ně ochrana zákoníku práce. Sociální a zdravotní pojištění je taktéž Vaší starostí. Stát se o Vás postará za určité poplatky, ale v mnohem menší míře než v případě klasického zaměstnance. V případě nemoci nemáte nárok na náhradu mzdy, na nemocenskou od 15. dne pracovní neschopnosti pouze v případě, že jste si minimálně 3 měsíce před onemocněním platili nemocenské pojištění. Při zavinění škody firmě jste plně zodpovědní a hradíte ji celou, pokud se nedohodnete jinak. Při práci jako OSVČ ošetřovné čerpat nelze a na mateřskou dovolenou dosáhnete pouze v případě, že si dobrovolně platíte nemocenské pojištění a to minimálně 270 dní před tím, než ho budete chtít využít.

Pro živnostníka je vyřízení půjčky či hypotéky o něco složitější, především se to týká její výše. Banka počítá výši příjmů podle daňového přiznání, ze zisku, a často požaduje, aby podnikání trvalo alespoň 24 měsíců.

Abychom nebyli jen negativní, být OSVČ má i své výhody. Sami si určíte, co pro Vás bude po pracovní stránce nejvhodnější. Pokud se rozhodnete pracovat na homeoffice, nemusíte se nikoho dovolovat. Také máte možnost vydělat si víc peněz díky nižším odvodům na daních. Nejste nijak vázáni pravidly firmy, jste svým pánem a můžete se jednodušeji realizovat. Můžete dělat jen tu práci, která vás baví. Vybíráte si, s kým budete spolupracovat, ať už se jedná o firmu nebo tým.

Zahájení samostatné výdělečné činnosti je vhodné dobře promyslet a naplánovat. Každé podnikání totiž podstupuje riziko neúspěchu, přičemž i při ztrátové činnosti musí být placené povinné pojistné a i případné dluhy. Vykonávat samostatnou výdělečnou činnost je možné i při zaměstnání. Souběh práce na IČO a na HPP je tedy možný. Zaměstnanci přivydělávající si samostatnou výdělečnou činností vykonávají vedlejší samostatnou výdělečnou činnost.

Být zaměstnancem na HPP nebo OSVČ má své výhody a nevýhody. Důležité je říct si, co Vám více vyhovuje. Co má pro Vás větší váhu? Volnost nebo jistota?

DPP VS. DPČ
Tzv. dohodáři se nabírají především na výpomoc. Tato dohoda je vhodná pro nárazové sezónní práce jako např. Vánoce, letní brigáda nebo drobná výpomoc malého rozsahu, která nevyžaduje osmihodinové směny. U dohod neexistuje minimální odpracovaná doba, ale naopak maximální. Pojďme si jednotlivé dohody stručně představit.

DOHODA O PROVEDENÍ PRÁCE (DPP)
Tato forma zaměstnávání je využívána především při najímání brigádníků na jednorázový pracovní úkol. I dohoda o provedení práce musí být sjednána písemně, jinak je neplatná. V dohodě musí být vymezen pracovní úkol, sjednaná odměna za jeho provedení, rozsah práce a zpravidla i doba, v níž má být pracovní úkol proveden. Je dána limitem 300 odpracovaných hodin v kalendářním roce u jednoho zaměstnavatele. DPP můžete uzavřít i s několika zaměstnavateli současně. Co se týče odvodu zdravotního a sociálního pojištění, není povinné, jestliže je příjem nižší než 10 000 Kč měsíčně. Neexistuje zde zkušební lhůta, tudíž spolupráce může být ukončena kdykoliv a bez udání důvodu.

DOHODA A PRACOVNÍ ČINNOSTI (DPČ)
Dohodu o pracovní činnosti může zaměstnavatel s fyzickou osobou uzavřít, i když rozsah práce bude přesahovat v kalendářním roce 300 hodin. Jak v DPP, tak i zde musí být uvedeny všechny náležitosti týkající se sjednané práce. Na základě dohody o pracovní činnosti není možné vykonávat práci v rozsahu překračujícím v průměru polovinu stanovené týdenní pracovní doby. Zaměstnanec nesmí odpracovat na základě dohody více než 20 hodin týdně. Výpověď je možná bez uvedení důvodu s 15denní výpovědní dobou. Ta začíná dnem, v němž byla výpověď doručena druhému účastníkovi.
Doufáme, že Vás tento článek bavil a třeba i trochu pomohl v rozhodování.

Zdroje: euro.cz, pracomat.cz, smitio.com, grafton.cz, prace.cz, e15.cz

Poslat známému...Email this to someone
email
Share on Facebook
Facebook
top